Montessori v malém prostoru: Tipy pro rodiče v bytě
Share
Říkáte si, že Montessori principy vypadají skvěle, ale do vašeho malého bytu se prostě nevejdou? Bydlíte s malým dítětem třeba v garsonce a nejste si jistí, jak mu vytvořit podnětné prostředí na pár metrech čtverečních? Nejste sami. Jako rodiče žijící v menším městském bytě jsme také řešili, jak skloubit touhu po montessori uspořádání domácnosti s omezenými metry čtverečními. Dobrá zpráva je, že i na malém prostoru můžete kouzlit – stačí pár chytrých triků a vhodných pomůcek. V tomto článku se podělíme o ověřené tipy, jak zařídit Montessori prostředí v malém bytě, abyste podpořili samostatnost a rozvoj dítěte, a přitom se doma neztratili mezi věcmi.
Lze aplikovat Montessori v malém bytě?
Často panuje představa, že Montessori doma vyžaduje velké prostory plné speciálního nábytku a pomůcek. Ve skutečnosti je ale základním principem Montessori prostředí především přehlednost, přístupnost a přiměřenost dítěti – a to se dá zajistit i v garsonce. Důležité je myslet vertikálně a multifunkčně: využít každý kout účelně, nemít zbytečnosti navíc a dát věcem jasné místo. Malý prostor dokonce může být výhodou, protože vás „nutí“ udržovat pořádek a vybírat pro dítě opravdu smysluplné hračky a nábytek. Montessori přístup říká, že méně je někdy více – a to v malém bytě platí dvojnásob.
Praktické tipy, jak zařídit Montessori kout v malém prostoru
1. Pořiďte multifunkční nábytek, který zastane více rolí
Když bojujete s místem, každá věc by ideálně měla sloužit několika účelům. Přesně takovým chytrým kouskem je Montessori prolézací sada / stůl / výkresová tabule NABU. Tato jedna jediná konstrukce od značky Luula funguje jako prolézačka pro batole, dětský stoleček a kreslící tabule v jednom. Když dítě potřebuje vybít energii, vyleze si na ni a proleze tunelem; jakmile chce kreslit, jednoduše se sestava překlopí a je z ní stolek s tabulí. My ji využíváme dennodenně – ráno na kreslení křídami, odpoledne jako překážkovou dráhu. Ušetřili jsme tím spoustu místa, protože místo tří různých kusů nábytku máme jeden. Multifunkční nábytek jako NABU je pro malý byt záchrana: dětem poskytne různorodé podněty, ale nezabere celý obývák. Po hraní ji navíc snadno odsuneme ke zdi, takže v pokoji je hned více místa na běhání.
2. Vyberte nábytek, který „roste“ spolu s dítětem
V malém bytě si nemůžete dovolit každých pár let obměňovat celý dětský pokoj. Proto se vyplatí investovat do vybavení, které bude sloužit dlouhodobě. Příkladem je Montessori set – výškově nastavitelný stůl a židle Julle – Mint Green. Tato dětská stolní souprava má nastavitelnou výšku, takže ji pohodlně využije dvouleté batole i předškolák nebo mladší školák. Díky tomu nemusíte s růstem dítěte kupovat větší stůl a židli – set Julle se přizpůsobí. Navíc je navržen v čistém minimalistickém stylu, který nepůsobí mohutně, takže se opticky hodí i do menších pokojů. My máme tento stoleček s židličkou v rohu obýváku a syn u něj maluje, svačí i staví puzzle. Když si chce hrát na zemi, židličku jednoduše zasune pod stůl a nezavazí. Nábytek rostoucí s dítětem vám ušetří prostor i peníze.

3. Využijte stěny: vertikální úložné prostory a nástěnné pomůcky
Podlaha může být malá, ale stěny máte k dispozici téměř vždy. V malém bytě proto využijte výšku – police na hračky připevněte na zeď, úložné boxy stohujte do výšky, a dětské pomůcky klidně zavěste. Skvělým příkladem je Akrylový plánovač pro batolata a předškoláky, což je průhledná nástěnná tabule, na niž můžete kreslit nebo přichytit kartičky s denním režimem. My ji pověsili na stěnu v chodbě v úrovni očí dítěte – ráno se syn podle ní podívá, co ho ten den čeká (například procházka, oběd, hraní, koupání), a večer si společně odškrtáváme splněné úkoly. Tato nenápadná tabule na zdi zabírá minimum místa, ale má velký vliv na řád v našem dni. Podobně můžete na stěnu umístit i knihovničku na dětské knížky nebo třeba věšáčky na oblečení v dětské výšce. Vertikální řešení uvolní podlahu pro pohyb a hru.
4. Udržujte pořádek a rotujte hračky
V malém prostoru je snadno cítit chaos, stačí pár rozházených hraček. Montessori doporučuje mít jen omezené množství hraček venku a ostatní uložené – a jednou za čas je protočit. Díky tomu byt nepůsobí přeplněně a dítě má k dispozici vždy jen to, s čím si opravdu hraje. Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že jakmile jsme z police odstranili polovinu hraček a nechali jen několik oblíbených, náš obývák opticky „povyrostl“ a syn se dokázal lépe soustředit na jednu činnost. Každých pár týdnů některé hračky vyměníme za ty schované, takže má pravidelně „nové“ impulzy, aniž by zabíraly místo všechny najednou. Rotace hraček může fungovat tak, že část jich schováte například do úložných boxů pod postel nebo navrch skříně a ponecháte venku jen třeba 5–6 různých aktivit. Po týdnu či dvou je obměníte – uložíte jiné a vrátíte některé dříve schované. Dítě tak dostane nový impuls, ale byt se mezitím nepromění ve skladiště. Uvidíte, že často zapomenutou hračku po čase uvítá s nadšením, jako by byla nová, a přitom vám mezitím vůbec nepřekážela na podlaze. Pořádek také usnadní, když má každá věc své místo – i v garsonce lze vyčlenit malý regálek pro dítě, kam si samo uklízí své věci.
Malý domov, velké podněty
Při zařizování Montessori domova opravdu nezáleží na počtu metrů, ale na promyšlenosti. I v malém bytě může dítě růst obklopeno inspirativním prostředím, kde má prostor na pohyb, tvoření i odpočinek. Stačí využít multifunkční a rostoucí nábytek, zapojit stěny a udržovat přehlednost. Menší prostor navíc znamená, že budete s dítětem více v kontaktu – může vám pomáhat v běžných činnostech a učit se tím každý den. Montessori není o drahé výbavě nebo velké herně, ale o přístupu. I v malém bytě tak můžete vytvořit podnětný domov plný lásky a respektu k dítěti. Nakonec nezáleží na metrech čtverečních – nejdůležitější je, že se dítě cítí jako důležitá součást domácnosti a má kolem sebe prostředí, které ho zve k objevování, plný objevů pro vaše dítě – a to i bez rozlehlých prostor.